Základní složky vesmíru jsou považovány za prvotní příčinu vzniku samotného vesmíru, bytostí, které jej obývají, i veškeré hmoty, která je prostupuje. Jsou to postupně: Prostor, Vzduch, Oheň, Voda a Země. Tyto elementy je třeba chápat v jejich čistém aspektu a jako potenciál. Prostor tedy prostupuje hmotu, je přítomen v každém atomu, a bez prostoru by chyběla samotná možnost stvoření a následného vývoje. Vzduch představuje dynamickou povahu, růst a pohyb. Oheň je teplo a zrání. Voda umožňuje soudržnost, spojování a plynulost. Země je stabilita, pevnost a hutnost.

Každý z těchto pěti elementů lze pozorovat jak vně, tak uvnitř člověka — v orgánech, fyziologických funkcích, jídle, nápojích, emocích i chování.

Život a smrt všech jevů jsou určovány vzájemným působením elementů: pokud existuje rovnováha z energetického hlediska a harmonie chápaná v jejím dynamickém aspektu, život vzniká a rozvíjí se; pokud jsou elementy v nerovnováze, jejich potenciály se dostávají do konfliktu a stávají se hlavní příčinou zániku věcí.

První element, Prostor, je aspektem prázdnoty; nemá pevnou podstatu, ale bez prostoru by nic nemohlo existovat. Je základem všech projevů a je neustále přítomen jak uvnitř, tak vně všech existujících věcí. Prostor zároveň prostupuje všechny ostatní elementy; proto se někdy hovoří o čtyřech elementech, v nichž je Prostor samozřejmě zahrnut jako základní element, z něhož všechny ostatní vznikají.

Stejně jako všechno ostatní i vznik naší planety podle tibetské kosmologie vychází z kombinace energií pěti elementů. V Prostoru se projevil pohyb a vibrace elementu Vzduchu. Třením vzniklým rychlým pohybem Větru vzniklo teplo, tedy element Ohně. Vzájemné působení Prostoru, Větru a Ohně dalo vzniknout vodní páře a mrakům, které přinesly déšť — element Vody. Interakce čtyř elementů způsobila vypařování vody a prostřednictvím procesu usazování vytvořila pevnost elementu Země. V procesu vzniku působí pět elementů ve vzájemné závislosti a propojení: Země závisí na Vodě, Voda na Ohni a Oheň na Větru. Znovu se zde vyjadřuje buddhistický koncept vzájemné závislosti všech jevů. Nic a nikdo nemůže existovat odděleně od ostatního; všechny bytosti a věci mohou existovat pouze ve vzájemné závislosti a propojenosti.

Takže v podstatě i vesmír funguje jako skupinový projekt, kde nikdo netuší, kdo drží celý systém pohromadě, ale všichni předstírají, že bez nich by to nešlo. Cosmic office politics.