zůstává stejný. Tibetské slovo čhörten znamená „darování“ (čhör) a zároveň „podporu“ (ten) při shromažďování zásluh.
Stúpa symbolizuje Buddhovu mysl, díky jejíž čistotě může vzkvétat nekonečně mnoho vrozených vlastností a kvalit. Struktura stúpy vychází z propracovaného systému zobrazování různých stupňů „Osvícení“. Jejím úkolem je poskytnout přístřešek relikviím a zároveň symbolizovat řád světa a určité body Buddhova učení prostřednictvím tvarů a detailů. Stúpa hraje důležitou roli v náboženské praxi a má své místo ve většině buddhistických klášterů. Každý detail symbolicky znázorňuje různé kroky na duchovní cestě, jejímž cílem je buddhovství či osvícení. Stúpa je zdrojem duchovního požehnání, šíří pozitivní energii v místě, kde stojí, a zapouští do něj energii předmětů, které jsou v ní uložené.
První stúpa obsahovala relikvie samotného Buddhy. Stúpy, které jsou k vidění v Indii, mají poměrně jednoduchou strukturu. Relikvie jsou uložené uprostřed kamenné polokoule, která stojí na kruhové základně. Nad ní jsou ve vertikální ose tři slunečníky, symboly Tří klenotů: Buddhy, Dharmy (Buddhova učení) a Sanghy (společenství praktikujících). Stúpa je ohraničena čtvercem se čtyřmi branami ve směru hlavních světových stran. Vymezuje se jím vnitřní prostor pro kory – obcházení ve směru hodinových ručiček, v souladu s pohybem slunce. Říká se, že stúpa je vypodobněním Buddhovy mysli, zatímco posvátné texty představují jeho řeč a sochy jeho tělo. Spojení čtverce a kruhu symbolizuje spojení země na vertikální středové ose vesmíru.
Některé stúpy, například stúpa v Borobuduru na Jávě, jsou zdobené reliéfy s chronologicky řazenými výjevy z Buddhova života, vedoucími poutníka krok za krokem na jeho duchovní cestě. Původně prosté, oblé stúpy nabývaly s postupem času na složitosti. Byly stále vyšší a členěné do více úrovní. Z víceúrovňových stúp později vznikl styl čínské pagody. Jinde se ve vývoji uplatnily symboly elementů, z nichž je stvořen člověk i celý vesmír: země, voda, oheň a vzduch a éter či kvintesence, s nimiž se pracovalo jak v Indii, tak i ve starověkém Řecku či západní alchymii. Symboly těchto pěti elementů se ve struktuře stúpy skládají na sebe, zdola nahoru od nejhrubšího až po nejjemnější: krychle (země), koule (voda), jehlan (oheň), polokoule (vzduch) a výrazná kapka (éter). Takové stúpy jsou stále k vidění v Japonsku. V závislosti na tradici a konkrétní zemi se utvářely různé podoby stúp, a dokonce i v rámci Tibetu existuje mnoho variant. V tibetském buddhismu se podoba odvíjela od konkrétních doktrinálních charakteristik.
OSM DRUHŮ TIBETSKÝCH STÚP
Čtyři horní stupně této stúpy jsou zdobené mnoha lotosy. Z osmi skutků Buddhy, které si stúpami připomínáme, představuje tato jeho narození v Lumbini, manifestaci nirmanakáji. Po narození ušel Buddha prvních sedm kroků po zemi, a po každém vyrostl na místě, kde se země dotkl nohou, lotosový květ. Lotosy byly shromážděny a na jejich místě byla vztyčena první stúpa.
Poté co Buddha dosáhl v Bodhgáji osvícení, přišli k němu všichni Márové (démoni) a ptali se:
„Jak jsi dosáhl Osvícení?“
„Po bezpočet eonů,“ řekl Buddha, „jsem shromažďoval pozitivní činy, proto jsem nyní dosáhl Osvícení.“
„Kdo ti může dosvědčit, že jsi po dobu eonů konal pozitivní skutky, které tě přivedly k Osvícení?“ ptali se démoni.
„Země je mým svědkem, protože je to právě země, na níž se zrodila a rozvíjela má aktivita,“ odpověděl Buddha. Sedl si do meditační pozice a pravou rukou se dotkl země. Ze srdce Země vystoupila Bohyně Země se zlatým tělem a prohlásila:
„Tento syn vznešené linie shromažďoval po bezpočet eonů pozitivní skutky. Je to tak.“ Márové byli bezmocní, že se jim jejich záměr nezdařil.
Tato stúpa je proto někdy nazávána také „Stúpou podrobení démonů“.
Když Buddha dosáhl Osvícení, nabídli mu králové bohů Indra a Brahma bílou lasturu a zlaté kolo a požádali ho, aby otočil kolem Zákona, jinými slovy, aby začal učit. Tato stúpa byla postavena na památku Buddhova prvního předání nauky pěti vznešeným žákům ve Váránasí.
V době, kdy Buddha přebýval v království Sarasvátí, ve městě Kosala, musel čelit šesti projevům heterodoxie (neortodoxnosti). Vyzvali Buddhu, aby udělal zázraky, že jedině pak jeho nauku přijmou. Od prvního po patnáctý den lunárního měsíce předvedl Buddha každý den nějaký zázrak. Jeho skutky z tohoto období připomíná Stúpa zázraků.
Buddhova matka krátce po porodu zemřela a zrodila se ve sféře bohů. Díky svým zázračným schopnostem navštívil Šákjamuni říši bohů a tři měsíce tam předával svou posvátnou nauku. Ve středu této stúpy je trojité schodiště symbolizující zázračné schody, které pro Buddhu vytvořili bohové, aby se mohl vrátit zpět do světa lidí.
Tato stúpa byla postavena jako připomínka harmonie a souladu, který Buddha znovunastolil v monastické komunit, poté co ji Dévadatta, který Buddhovi celý život záviděl, rozdělil.
Tři měsíce před smrtí (před vstupem do parinirvány), se Šákjamuni chystal opustit své tělo. Jeho žáci ho však snažně prosili, aby ještě zůstal a dál je učil. Buddha jejich žádosti vyhověl. Zvítězil nad smrtí a zůstal s nimi, čímž oddálil svou parinirvánu.
Tato stúpa byla postavena v indickém Kušinagaru a připomíná Buddhův odchod z tohoto světa – parinirvána.
SYMBOLICKÝ VÝZNAM STÚP
Znázorňuje nezničitelnou podstatu mysli a splnění všech přání, jasné světlo mysli.
Je symbolem neomezeného soucitu (září jako slunce) a absolutní osvícené mysli.
Je symbolem relativní osvícené mysli a moudrosti Buddhy.
Představují všechny vynikající vlastnosti buddhovství.
Tento slunečník pocty, který je jedním z dalších osmi symbolů štěstí, symbolizuje překonání veškerého utrpení.
(Vztahuje se ke stezce ne-učení) - symbolizují deset sil, tzn. deset aspektů moudrosti buddhy a tři podstatné vzpomínky či vědomí tří časů: minulosti, přítomnosti a budoucnosti.
Tato část odpovídá 2. až 10. stupni bódhisattvy. “Tre” znamená „ušlechtilá osmidílná stezka“ na cestě meditace: pravý názor, pravé poznání, pravá mluva, pravé jednání, pravý způsob života, pravé úsilí, pravá bdělost a pravá meditační koncentrace.
Tato úroveň symbolizuje sedm aspektů probuzení na stezce vhledu: hlubokou bdělost, hluboké rozlišování jevů, hlubokou píli, hlubokou radost, hlubokou tvárnost, hlubokou meditaci a hlubokou vyrovnanost. V rámci velké cesty (mahájány) to odpovídá dosažení 1. stupně bódhisattvy.
(Je uvnitř stúpy, a není proto vidět) - tvoří centrální osu stúpy. Strom života symbolizuje deset druhů transcendentního vědomí neboli různé aspekty buddhovské moudrosti.
Výklenek nazývaný „dům Buddhy”, kde je umístěna naplněná socha Buddhy nebo jiného meditačního aspektu, která často odpovídá symbolickému významu konkrétní stúpy.
Tato úroveň symbolizuje pět sil na cestě zapojení, které vyjadřují úplný rozvoj pěti schopností předcházejících stupňů.
Představuje pět schopností na cestě zapojení. Jsou jimi: důvěra, píle, bdělost, meditační koncentrace a moudrost.
Symbolizuje velkou stezku hromadění a je složen ze čtyř skvělých součástí: přiklonění se k dharmě, neochvějné vytrvalosti, jednobodové koncentrace a přesného zkoumání.
Symbolizuje střední stezku akumulace. Zde jsou uskutečněny čtyři druhy odříkání či renunciace: odřeknutí se všech negativních činů, pamatování na to, že jsme se jich vzdali, vykonávání pozitivních skutků a neustálé shromažďování pozitivních skutků.
Představuje malou stezku akumulace. Ukazuje čtyři druhy obezřelé pozornosti: pozornost k tělu, pocitům, myšlenkám a vnějším jevům.
Je tvořena velkou čtvercovou deskou. Čtyři rohy této základny symbolizují čtyři nezměrnosti: nezměrnou lásku, nezměrný soucit, nezměrnou radost a nezměrnou vyrovnanost.
Nad vnitřní čtvercovou částí vystupují ven dva stupně, které reprezentují malý a velký lotos. Tyto lotosové plátky představují šest vysvobozujících činů (páramit), jimiž je štědrost, etika, trpělivost, úsilí, meditační koncentrace a moudrost.
Nad prvními třemi stupni se nachází vysoký čtvercový blok, který představuje trůn. Jsou na něm často namalováni sněžní lvi. Tento tzv. lví trůn symbolizuje nepřemožitelnost dharmy a čtyři neohroženosti Buddhy.
Tyto tři stupně symbolizují Tři klenoty, útočiště u Buddhy, dharmy a sanghy.
Základní rovina symbolizuje 10 pozitivních skutků těla, řeči a mysli.
Ukládá se dolů pod stúpu a symbolizuje „Osm vznešených pokladů“
KORA – obcházení stúp
Často můžeme spatřit mnichy i laické praktikující, jak obcházejí stúpy ve směru hodinových ručiček (ve směru, v němž se po obloze pohybuje slunce). Tato činnost (tzv. cirkumambulace) patří k běžným buddhistickým praxím. Stejným způsobem se obcházejí také kláštery a chrámy, a dokonce i hory, navzdory nadmořské výšce, zimě a větru. Lidé přitom většinou odříkávají mantry. Obcházení či kory (poutnické okruhy) jsou vyjádřením úcty ke stúpě a přinášejí praktikujícímu požehnání.
Obcházením stúp může člověk shromažďovat zásluhy i nevědomě, jako v následujícím příběhu:
Za časů Buddhy žil brahmín jménem Viradutta. Rodina ho zavrhla, žil v bídě a neměl co jíst. Jeho přáním bylo vstoupit do mnišské komunity. Proto se vydal za Šáriputrou a Maudgaljájanou, Buddhovými hlavními žáky, aby je požádal o vysvěcení. Buddhovi žáci nahlédli do jeho mysli, nenašli v ní však ani náznak zásluh. Připadalo jim proto nemožné jeho přání vyhovět. Měli za to, že potrvá ještě sto tisíc životů, než nebohý brahmín dosáhne stavu arhata, tedy než se vymaní z koloběhu života a smrti. Nešťastný Viradutta šel k nedaleké řece a přál si, aby se v příštím životě zrodil jako Buddhův žák. Když už se chystal ukončit svůj život a vrhl se do řeky, objevil se před ním samotný Buddha. Zastavil ho v letu a zajímal se, proč si chce Viradutta vzít život. Viradutta mu vysvětlil příčinu svého zoufalství a Buddha, na rozdíl od svých žáků, souhlasil, že ho do mnišské komunity přijme. Mnichy to překvapilo. Divili se, jak mezi ně může být přijat člověk bez špetky zásluh. Buddha však díky síle svých schopností viděl to, co ani nejlepší z jeho žáků vidět nemohli. Kdysi dávno, před tisícem životů, se totiž brahmín zrodil jako prase, které v bahně u stúpy hledalo potravu. Tam se na něj vrhl mrzutý pes a strhla se honička, při níž se prase nevědomky otřelo o stúpu a vyplnilo v ní několik prasklin blátem. Nejen že tedy stúpu oběhlo, ale také ji vyspravilo. Tento mimovolný čin dal vzniknout zásluze, dostatečné na to, aby se nyní Viradutta mohl stát mnichem. A byl z něj opravdu dobrý mnich, a nakonec dosáhl arhatství. (zdroj: Tcheuky Sengue, Tibetský chrám a jeho symbolika, nakladatelství Claire Lumiere.)
POZITIVNÍ ÚČINKY PŘIPISOVANÉ STÚPÁM
Když přinášíme dary stúpám, akumulujeme tím mnoho pozitivních činů – sönam. Karmickým následkem takové aktivity je ochrana před všemi druhy utrpení (válkou, hladem, chudobou, nemocí atd.). Člověk se ani nezrodí ve světech, kde se taková neštěstí vyskytují. Takto je chráněn až do chvíle, kdy dosáhne osvícení. Dary však musí být darovány s přáním pomoci a ochránit před utrpením všechny bytosti. Buddha řekl Ánandovi: „Zásluhy ze stavby stúpy Maháparinirvány pro dokonalé Buddhy, tathágáty nebo pro ty, kteří porazili všechny démony, budou větší než zásluhy synů a dcer vznešených rodin, kteří s hlubokou oddaností stvoří tři sta tisíc vesmírů ze sedmi tekutin a drahocenných substancí a nabídnou je Velkým bytostem, a to i v případě, že stúpa nebude větší než plod třešňové slivoně a její strom života tlustší než jehla, a slunečník bude velký jen jako list jalovce, socha jako zrnko ječmene a relikvie ve stúpě jako hořčičné semínko…“ Kandžur (buddhistický kánon) obsahuje následující příběh. Božský Šáriputra, proslulý svou inteligencí, jednoho dne požádal Buddhu, aby mu řekl, jaké požehnání přináší obcházení stúpy? Buddha odpověděl: „Člověk obcházející stúpu bude osvobozen od osmi nepříznivých podmínek, zrodí se ve vznešené rodině, bude žít v bohatství a bez rušivých emocí, jako jsou chamtivost a hněv. Bude pro něj snadné praktikovat štědrost, bude krásný, přitažlivý a bude mít jemnou pleť. Lidé ho vždy rádi uvidí, bude mít moc a stane se králem Dharmy. V dalším zrození bude velmi bohatý a nadšený pro Buddhovo učení. Poté co jeho praxe přinese plody, bude konat velké zázraky a postupně se u něj objeví třicet dva čistých znaků a osm fyzických dokonalostí Buddhova těla.“ Pouhý pohled na stúpu či informace o jejích vlastnostech přinese člověku štěstí v tomto životě a v konečném důsledku povede k osvícení. Stejně tak když se stúpy dotkneme, projdeme jejím stínem nebo k nám jen zavane vítr od stúpy. V textech je proto kladen důraz na zásluhy pramenící ze stavby a uctívání stúp. Dokonce i stúpa, která je prázdná nebo obsahuje pouze jeden rukopis s učením, je důležitým zdrojem pro akumulaci zásluh. Ještě důležitější než její viditelná struktura je však skrytý obsah stúpy – požehnané předměty a relikvie, často jsou to ostatky realizovaných lamů po kremaci. Právě v nich se skrývá pravá síla stúpy, která díky nim může šířit Buddhovo požehnání ke všem, kteří na ni byť jen pohlédnou, dotknou se jí nebo na ni pomyslí.