V roce 2015, kdy Nepál postihlo ničivé zemětřesení, se naše aktivita v oblasti zajišťování zdravotní péče významně rozrostla. Nadační fond NALA pomohl ve spolupráci s vládou České republiky humanitární pomoc vysláním několika leteckých speciálů a týmu zdravotníků, který v Nepálu působil několik týdnů. Ve spolupráci s programem MEDEVAC českého ministerstva vnitra jsme se postarali o poskytnutí první pomoci přímo v postižené oblasti a následné možnosti řešení chirurgických zákroků přímo v ČR.
V roce 2015, kdy Nepál postihlo ničivé zemětřesení, se naše aktivita v oblasti zajišťování zdravotní péče významně rozrostla. Nadační fond NALA pomohl ve spolupráci s vládou České republiky humanitární pomoc vysláním několika leteckých speciálů a týmu zdravotníků, který v Nepálu působil několik týdnů. Ve spolupráci s programem MEDEVAC českého ministerstva vnitra jsme se postarali o poskytnutí první pomoci přímo v postižené oblasti a následné možnosti řešení chirurgických zákroků přímo v ČR.
V roce 2015, kdy Nepál postihlo ničivé zemětřesení, se naše aktivita v oblasti zajišťování zdravotní péče významně rozrostla. Nadační fond NALA pomohl ve spolupráci s vládou České republiky humanitární pomoc vysláním několika leteckých speciálů a týmu zdravotníků, který v Nepálu působil několik týdnů. Ve spolupráci s programem MEDEVAC českého ministerstva vnitra jsme se postarali o poskytnutí první pomoci přímo v postižené oblasti a následné možnosti řešení chirurgických zákroků přímo v ČR.
Dhawa Lama
Příběh malého chlepce - velkého hrdiny, z klášterní školy DSL v Nepálu
Když Dhawovi rodiče stavěli svůj nový domov, museli zůstat s družinou. Jednoho dne, brzy ráno, šla jeho matka do svého nového domova, navštívit své devítiměsíční dítě, o které se starala jeho starší sestra. Náhle jeho matka uslyšela, jak jeho sestra pláče, a tak se rozeběhla aby zjistila, co se děje. Když doběhla, viděla malého Dhawu v plamenech ohně. (Ve vesnici je kuchyně a ložnice v jedné místnosti a v kuchyni se používá otevřený oheň). Dhawovi rodiče se velmi báli následků a okamžitě ho vzali do Káthmándú. Jeli bez odpočinku ve dne i v noci. Trvalo jim 4 dny, než se dostali do nemocnice. Dhawa tedy nemohl dostat okamžité ošetření, takže popáleniny se zhoršovaly. Nejprve dojeli do nejbližší dětské nemocnice Kanti Bal, kde zůstali po 3 měsíce, ale výsledek nebyl uspokojivý, a tak byli převezeni do pamětní nemocnice Sushma pro lepší léčbu, jeho rány však již byly zacelené a s popáleninymi už nešlo nic dělat. V zimě roku 2012 vstoupil do kláštera DSL za pomoci svého strýce Khenpa Lakpy Tseringa, který má hlubokou oddanost Lámovi Šerabu Gjalcchenovi Rinpočheovi.
Každá země je něčím krásná a výjimečná. Prožijete to ještě silněji tehdy, když: 1. navštívíte její silná místa – na východě jsou to pro nás místa tzv. „posvátná“, plná „blesingu“, „požehnání“…místa, kde v minulosti meditovala řada jogínů a realizovaných lamů. Zde je cítit velká síla – energie, která vám prostoupí celým tělem i myslí… cítíte, že se ve vás něco děje..
…a když: 2. potkáte „domorodce“-obyvatele, lidi, kteří zde žijí a kteří jsou něčím výjimeční. Jako třeba vysoce realizovaný lama Šerab Gjalcchan Rinpoče, který založil klášter Nala nedaleko Káthmándů. Vy do tohoto kláštera „náhodou“ (..nic není náhoda..) jednoho dne přijdete a potkáte asi stovku krásných dětských bytostí, plných radosti. Najednou vaše oči spočinou na jedné z nich a ve vás se sepne nějaký program soucitu a pomoci.. a od toho okamžiku jste jako pohánění motorem. „Musím pomoci, nějak to uděláme- jak jen to udělat?“ Začali jsme jednat a tak začala také dlouhá cesta 10,11-ti letého Dawy, který měl jako následek pádu do ohně v batolecím věku popálený obličej i vlasovou část a přišel o prsty na pravé ruce. I jako laici jsme viděli, že to není jen kosmetická vada na kráse, že je třeba takové narušení řešit, aby v budoucnu nepřišel i o zrak.
V klášteře jsme se spojili s Khempem, lamou, který se s neuvěřitelnou pílí, nasazením a moudrostí stará o všechny chlapce v klášterní škole. Je tam vlastně takovým velkým lamou – tátou..
Mluvili jsme s ním o Dawovi a poslouchali příběh jeho rodiny. Dawa má oba rodiče, což je v klášteře výjimečné, ale pochází z nejchudších vrstev a daleké odlehlé oblasti kdesi v horách. Vyslechli jsme příběh, jak popáleného Dawu vezli tři dny někam do první možné „nemocnice“. V bolestech, stále upadal do bezvědomí….ale vydržel a přežil. Říká sám o sobě: „Já jsem Gurkha – to jsou silní chlapci!!!“ a směje se. Ano – je neuvěřitelně silný…
Vymýšleli jsme možnosti, jak Dawovi pomoci. Nabídli jsme Khempovi, že zkusíme vše vymyslet, probrat, najít možnosti plastických operací u nás v ČR…
Opět jsme si zažili, jak pracuje prostor…Khempo-la byl nadšený, souhlasil. Dokonce řekl, že už i on sám začal plánovat pomoc pro Dawu, někde na klinice v Indii….Všechno se tedy krásně potkávalo.
A přišla ještě další dobrá zpráva. Náš nadační fond byl vybrán a dostal odsouhlasenou finanční podporu v rámci programu MEDEVAC Ministerstva vnitra ČR. To je vládní, zdravotně humanitární program České republiky, zaměřený na poskytování léčebné péče zranitelným osobám.
V rámci této podpory jsme se seznámili s dalším neuvěřitelným člověkem, doktorem Filipem Burgetem, který byl poté s námi vyslaný do Nepálu, do kláštera Nala, kde měl naučit starší mnichy první pomoci a péči o zraněné. Nejbližší nemocnice je totiž od kláštera víc jak hodinu cesty ….takže tato dovednost se opravdu hodí. (Více o projektu zdravotnické péče v klášteře DSL za podpory MEDEVAC si můžete přečíst zde. )
V rámci jeho návštěvy se v klášteře podařilo zřídit a vybavit vším potřebným malou ošetřovnu, místnost první pomoci.
Když jsme pak ukázali doktoru Filipovi Dawu, ihned souhlasil s odhadem, že pokud Dawa neprojde nutnou plastickou operací, může v budoucnu přijít i o zrak. Vše tedy bylo jasné, podmínky navíc příznivé pro další kroky a celkovou přípravu akce. Šerab Gjalcchsen Rinpočhe nám dal požehnání a vyjádřil osobní radost z toho, že Dawa dostane takovou příležitost…..
Když jsme se potom vrátili do ČR, vše už šlo rychle.
Od dr.Filipa jsme dostali kontakt na jednoho dalšího „bodhisattvu v akci“ - velmi uznávaného předního plastického chirurga, zároveň primáře kliniky Yes Visage, MUDr. Martina Molitora, Ph.D. Ten se účastnil opakovaně mezinárodních humanitárních misí v Sierra Leone, kde působil jako specialista na rekonstrukční chirurgii a chirurgii ruky (…prostě náš člověk J).
Náš nápad a následná vize se panu primáři líbily. Souhlasil, že Dawu bude operovat on sám na klinice Yes Visage, a navíc se vzdal i obvyklého honoráře za tuto práci.
.jpg)
Po vyřízení všech nutných dokladů, souhlasu rodičů Dawy a zařízení víz, přiletěl Dawa začátkem února 2017 spolu se svým doprovodem, lamou Sonamem z kláštera. Ten se měl po celý pobyt v ČR o Dawu starat, v době jeho rekonvalescence v rámci možností pokračovat v učení a v programu, který dodržují žáci v klášteře (meditace, půdžy, studium...dodržování pravidel je opravdu důležité, když vás je pak na jednom místě – tedy v klášterní škole – 130!
Sonam pomáhal zprvu také překonávat jazykovou barieru - Dawa mluvil nepálsky, anglicky v té době jen velmi málo.
1.fáze plastického zákroku :
První část zákroku proběhla 28.2.2017 v celkové anestezii – vloženy/implantovány byly čtyři kusy tkáňových expandérů. Operace proběhla bez komplikací.
Všichni jsme tehdy s očekáváním i strachem čekali na příjezd Dawy z operačního sálu... Teď už chápu, co znamená posunutý práh bolestivosti!.Dawa se rychle probíral a hned se pokoušel komunikovat. Vůbec si nestěžoval. Vlastně nepamatuji za celou dobu ani jednou, že by si na něco stěžoval… neuvěřitelná síla! Myslím, že mu také hodně pomáhalo, že s ním celou dobu na pokoji mohl být lama Sonam. Opravdu něco jako „starší bratr“…
Celý tým lékařů a sester v Yes Visage byl dokonale profesionální, soucitný, milý – v čele s „naším“ primářem dr. Molitorem. Všichni si naše chlapce z Nepálu zamilovali a hýčkali je.
Následovalo půlroční období, kdy se expandéry každý týden nafukovaly, zvětšovaly svůj objem a tím postupně napínaly pokožku a stimulovaly tvorbu nové kůže. Ta pak v dalším, hlavním zákroku měla nahradit kůži zničenou popálením. Měli jsme tendenci Dawu ochraňovat před světem nechápajících lidí, kolemjdoucích, před jejich pohledy na ten zvláštní, voperovanými expandéry deformovaný tvar hlavy….Ale Dawa byl neskutečně nad věcí. A přirozený. Když neměl svůj den, tak si prostě jen natáhl kapuci, kterou jsme nechali našít na pár jeho triček a mikin.
Druhá část zákroku proběhla 2.8.2017, opět v celkové anestezii – vyjmutí expandérů a přesun zdravé kůže na postižená místa.
Opět se vše uskutečnilo bez komplikací a Dawa dál vytrvával, pro nás neuvěřitelně statečně, bez vnějších projevů bolesti.
Po dvou dnech byl propuštěn do domácí péče, s balíčkem obvazů a mastiček. Jen jizvy a stehy na obličeji nám připomínaly zákrok, který měl za sebou. Jinak byl velmi živý, aktivní, a dělal všechno jako zdraví kluci. Jen jsme museli dávat pozor, dbát na doporučení nemocnice…
Při poslední kontrole u primáře Molitora v Yes Visage , před odletem domů do Nepálu v prosinci 2017, nám pan primář navrhl, že by bylo dobré celý proces zopakovat ještě jednou, přibližně asi za rok. Dodělat zbývající část obličeje a oblast vlasů, kam už nevybyla vypínaná kůže po první aplikaci expandérů.
Byli jsme opravdu hodně překvapení reakcí Dawy, když jsme mu tuhle výzvu překládali. Bez jediného zaváhání, dokonce se štěstím v očích odpověděl, že to je „jasný“ a že určitě chce přijet..
Prožili jsme hodně zajímavé období. Ladění, sladění dvou úplně odlišných světů, kdy každý má jiné své „důležité“ a jiné „nedůležité“….Opravdu velký rozvoj - a díky za to!!!
Ale za půl roku společného života v ČR jsme si na naše východní přátele hodně zvykli. Loučení bylo těžké…Nicméně jsme věděli, že nejpozději za rok se zase uvidíme.
Když jsme pak v mezičase navštívili zase my Nepál, Káthmándů, naše cesty vedly samozřejmě i do Naly. Při setkání s Dawou jsme pocítili opět ten zvláštní odstup... Uvědomovali jsme si, že tohle je Dawa v klášteře, přirozeně jiný….doma mezi svými. Citlivě jsme vnímali jeho integritu s mnišským společenstvím, klášterním životem, a nechtěli jsme nic z toho narušovat...
Opětovný přílet Dawy do ČR byl naplánovaný na 16. ledna 2019, následně byl plánován hned ten nejbližší termín operace. Termín jsme nakonec museli odložit, protože Dawu po příjezdu přemohla jakási viróza, kterou si nejspíš přivezl ze svého dalekého, v tomto ročním období chladného Nepálu. Za týden však byl fit a mohl tak opět nastoupit na kliniku, na druhou fázi své plastické léčby.
2. fáze plastického zákroku :
První část zákroku, opětovné vložení expandérů, proběhla nakonec 30.1.2019.
Vše probíhalo úplně stejně jako před rokem. Byla to snad ještě větší pohoda, určitě i tím, jak byl Dawa starší a věděl, co ho čeká... Tentokrát s ním jako doprovod přiletěl jeho další „parťák“, lama Kunkhen. Ten se nám všem jemně vryl do srdce - svým neskutečným soucitem, jemností a pracovitostí. Pro mě osobně je tohle opravdový „člověk východu“. Vyzařuje z něj klid, dharma, požehnání….S ním máte pocit, že nic není problém, že vše plyne, podpořeno prostorem… Za celý rok si nikdy nepostěžoval, neměl s ničím problém… pro nás všechny ze „západu“ neuvěřitelné!!!
Celá druhá fáze trvala téměř rok a za tu dobu jsme si všichni s Naly i naše rodiny, děti, kamarádi a známí užili mnoho krásných chvil s Dawou a Kunkhenem. Byli jsme prostě rodina…učili jsme se navzájem…a ikdyž vše plynulo bez překážek, rychle…. cítili jsme, jak se navzájem ovlivňujeme v tom nejlepším smyslu slova…Kunkhen nás toho hodně naučil z Buddhistických tradic, meditací…snažili jsme se s nimi trávit čas a zároveň jim nechat prostor/svobodu – žít zde jako doma a být samostatní, což zvládali skvěle!
Dokonce se podařilo, že v srpnu přiletěl do ČR právě Š. G. Rinpoche s Ani Tenzin a Khamsungem (kamarád Kunkhena a Dawy z kláštera)…byla to opravdu radost, vidět tohle setkání….vnímat úctu mnichů k Rinpochemu. V rámci návštěvy Rinpocheho jsme připravili autogramiádu jeho knihy Buddha soucitu – komentář k meditaci na Buddhu Čenreziga. Bylo skvělé, že tady byl Kunkhen s Dawou, protože nám hodně pomohli při přípravě celé akce, která se konala v Klášteře Sv. Anežky České.
Dawa s Kunkhenem měli víza do konce roku, tak jsme jim slíbili, že ještě zažijí pořádné, tradiční české Vánoce…asi úplně nevěděli, co je čeká, ale těšili se na to .-)
Rekonvalescence Dawy probíhala skvěle, vše se dobře hojilo, tak jsme se na poslední kontrole domluvili s primářem Molitorem, že si Dawu zkontroluje až na konci prosince před odletem domů do Nepálu.
Aby Vánoce byly opravdu dokonalé, jeli jsme k mým rodičům na Boží Dar…kde jinde můžete zažít nejlepší Vánoce než u maminky J)) – i nepálští kluci říkali „babicka a děda“. A ještě třešnička na vánočním dortu byl sníh na horách, který byl opravdu jen dva dny…tak jsme si ho všichni s klukama užili…prostě dokonalý!!!
Potom už následovalo jen „velké“ balení po ročním bydlení J…a 29.12.2020 kluci odletěli….snažili jsme se, ale slzička ukápla…
Nicméně víme, že tihle kluci už jsou prostě v našem srdci navždy!!!
Budeme v kontaktu s Kunkhenem v klášteře – stejně jako s ostatními kluky/mnichy a sledovat hojení Dawy a uvidíme, co dalšího nám prostor přinese…