Mniši jsou báječní pečovatelé / Monks are great carers
Do kláštera Dagpo Šedrub ling pořádáme výpravy několikrát do roka, naše kolegyně Ivanka tentokrát zůstala déle, aby měla možnost pozorovat chod kláštera.
We organize expeditions to the Dagpo Šedrub ling monastery several times a year, this time our colleague Ivanka stayed longer to observe the monastery.
MŮJ PŘÍJEZD DO NALY / MY ARRIVAL TO NALA
Po dlouhých přípravách, plánování a hlavně těšení jsem konečně vyrazila do Nepálu, do kláštera Dhapo Sheydrub Ling, nebo, jak my říkáme, za naší východní rodinou.
After long preparations, planning and dreaming I finally set of to Napal, to Dhagpo Sheydrub Ling monastery or, as we say, to visit our Eastern family.
Nejprve jsem se v Manang gompě ještě se dvěma kolegyněmi připojila k závěru retreatu Nyungne, což je postní praxe meditace na tisícirukého Čenreziga, kterou vedl Maniwa Šerab Gjalcchen Rinpočhe. Poté jsem strávila pár dní v Káthmándú, nasávala atmosféru a obcházela stúpu Svájambhú. Nakonec jsme po odpolední púdže, opět pod Rinpočheho vedením, vyrazili společně s desítkami mnichů autobusem do kláštera v Nale, kde zůstanu příštích 21 dní. Naložili jsme do autobusu můj obrovský kufr, několik pytlů s cchogem a vydali se přes prašné Kháthmándú v té nejhorší dopravní špičce směrem do Naly. Nicméně byla to radostná jízda, poslouchali jsme místní i světové hity, mniši zpívali a bavili se…byla to taková party v autobuse, něco, co u nás opravdu nezažijete.
First I joined the end of a Nyungne retreat together with two of my colleagues in the Manang gompa. Nyungne is a fasting practice of thousand-armed Chenrezig. The retreat was guided by Maniwa Sherab Gyaltsen Rinpoche. Then I spent a few days in Kathmandu, breathed in the atmosphere and made koras around Swayambhu. Finally, after an afternoon puja, again guided by Sherab Gyaltsen Rinpoche, we boarded a bus to Nala, together with dozens of monks, and set of to the monastery, where I will spend the following 21 days. We loaded my huge suitcase and several bags with tsog, and headed through dusty Kathmandu, in the worst traffic, towards Nala. But it was a happy ride. We listened local and foreign songs, monks sang and chatted… it was a kind of bus party, something you could really never experience in our country.
V Nale mě čekalo milé uvítání. Mniši mě ubytovali v nejpěknějším pokoji pro hosty, s vlastní kuchyňkou a koupelnou. Okamžitě jsem se cítila jako doma. A aby mi ke spokojenosti opravdu nic nechybělo, předcházel mému příjezdu ještě hon na místní domácí zvířátka – na šváby, kteří prý bydlí ve všech domácnostech v Nepálu. Jsou to takoví tiší společníci. Na Západě na ně úplně zvyklí nejsme. Myslím, že ze mě v tomto ohledu měli mniši celkem srandu, ale byli nesmírně laskaví a chytili pro mě všechny šváby. Pak se princezna ze západu mohla ubytovat 😊 Plná odhodlání vstát na ranní púdžu, která začíná v 5 hodin, jsem usnula. A really nice welcome awaited me at Nala. Monks accommodated me in the best guest room, with my own little kitchen and bathroom. Immediately I felt like home. And to make me perfectly happy, the boys hunted down local „pets“– cockroaches, who allegedly live in all Nepali households. In the West we are not so familiar with them. I think that the monks laughed at me in this respect, but they were really kind and caught all cockroaches for me. Only then the princess from the West could move in 😊 Full of determination to get up for the morning puja, which starts at 5 am, I fell asleep.
Následujícího dne, hned po púdže jsem se opět plná odhodlání chtěla začlenit do provozu kláštera a strávit den nějak smysluplně, nicméně moudří mniši se jenom smáli a že prý ať si odpočinu a nic nedělám…tak jsem různě obcházela klášter, vyptávala se, jak to tam chodí, a nakonec jsem se rozhodla opravdu pár dní vše jen pozorovat a spočívat. Jenomže mi prach na průduškách a možná i očistná praxe Nyungne postupně ubíraly na síle a bylo jasné, že si budu muset chvíli poležet v posteli. V podstatě jsem téměř vzápětí po příchodu onemocněla. Byla jsem sice nemocná, ale nesmírně šťastná, protože jsem byla v nejlepší společnosti a měla ty nejlepší možné pečovatele. Mniši se o mně skutečně starali s nekonečnou pílí a laskavostí a já jsem jim za to neskonale vděčná!
On the following day, just after the puja, I was full of determination again to get involved in the monastery activities and spend the day in a meaningful manner, but the wise monks just laughed at me, saying that I should have a rest and do nothing…so I walked around, asked questions to learn the ropes and finally I decided to just observe everything and rest. However, the dust in my lungs and maybe also the Nyungne practice caused an energy downfall and I fell ill basically immediately after my arrival. Nevertheless, I was really happy because I was in the best company ever and had the best carers – the monks looked after me really well and I am infinitely grateful to them!
Ivanka samozřejmě celý pobyt jen neproležela, je to silná žena ... o tom, co zjistila o životě v klášteře, si můžete přečíst zde
Ivanka did not lie the whole stay .... you can read what she found out about life in the monastery here