Milující oči můžeme nahlížet třemi různými způsoby. Za prvé jako jidam, manifestaci ze světla a energie, neoddělitelnou od plně probuzené mysli našeho lamy. V této formě se Čenrezig objevuje jako meditační jidam, udělující plně realizovanou moudrost buddhy přímo mysli meditujícího. Za druhé mohou Milující oči představovat ztělesnění samotné laskavosti a soucitu. V tomto ohledu může být veškerá laskavost, štědrost a rovněž i lidé, kteří tyto vlastnosti ztělesňují, viděni symbolicky nebo prakticky jako aktivita Milujících očí.

Ve třetím případě poukazuje význam Čenreziga na absolutní podstatu samotné mysli. Prostřednictvím vhledu můžeme pochopit, že všechny jevy jsou magickou a snovou hrou nestvořené mysli, že pojmy já a druzí jsou deziluzí a zafixovaným výplodem relativní mysli a jejího nevědomého a návykového ulpívání na přítomnosti ega a vně existující reality. Když rozpoznáme, že představa já i představa druzí jsou částmi jednoho nerozdělitelného a osvíceného celku, bude nám zřejmé, že tak jako Čenrezig, ani my nemůžeme oddělovat dobro, které přejeme sobě, od toho, co přejeme druhým. Tímto způsobem je mysl motivována přáním vidět, že všechny bytosti přijímají nejvyšší radost, kterou jsme si dříve přáli jen pro sebe. Z úrovně pochopení, že naše mysl je nezrozeným, nekonečným a vědomým prostorem, že koncepce druzí se objevuje jako zářící jasnost uvnitř tohoto prostoru, se pole našeho soucitu stane nekonečným, protože z perspektivy nejvyššího pohledu mysli se my i všechny bytosti vlastně jevíme jako buddhové.

Čenrezig či jeho manifestace se objevili ve světě prostřednictvím emanací. Mezi nimi byl rozpoznán Songcan Gampo, první buddhistický král Tibetu (617-692 n. I.) a rovněž Padmasambhava (Guru Rinpočhe, 8. století), který do této země přinesl dharmu. Mezi dalšími, kteří byli rozpoznáni jako Čenrezig, je i Dalajláma. Ten ztělesňuje vlastnosti uklidňujícího čtyřrukého aspektu Avalókitéšvary. Také Gjalwové Karmapové jsou skrze svých sedmnáct inkarnací považováni za emanace Milujících očí. Říká se, že ještě než byl Dúsum Khjenpa rozpoznán jako první Karmapa, praktikoval tento velký dosažitel na aspekt Všemocný oceán (tib. Gjalwa Gjamccho), hluboce mystickou červenou formu  Čenreziga  ve spojení s partnerkou. Tento buddhovský aspekt byl jednou z pěti tanter, o kterých Náropa předpověděl, že budou přeneseny z Indie do Tibetu žákem Marpovy linie. Tato učení předala dosažitelka Khando Karpa Iangpo Tiphupovi a ten je předal Milarépovu žáku Račhungpovi. Touto cestou Karmapa přijal a praktikoval tuto nejvyšší maháanuttáratantru a ve své podstatě se stal samotným čánrazigem.

Říká se, že Avalókitéšvara se objevil za života Buddhy Šákjamuniho jako jeden z jeho hlavních žáků. Hraje důležitou úlohu v mnoha rozpravách včetně Sútry srdce. V tomto učení se uvádí, že na prosbu velkého Buddhy předal Avalókitéšvara svému drahému příteli Sáriputrovi a mnohým jiným známé učení o absolutní skutečnosti: „(...) forma je prázdnotou. Prázdnota je formou. Prázdnota není odlišná od formy. A ani forma není odlišná od prázdnoty. Podobně i pocity, rozlišování, skandhy a vědomí jsou prázdné. Sáriputro, všechny jevy jsou pouze prázdné, nemají žádné vlastnosti. Nebyly vytvořeny a nikdy neustanou. Nejsou nečisté a nejsou nijak oddělené od nečistoty." Avalókitéšvara pokračoval jako řečník pro sanghu a pro ty, kteří usilovali pouze o prospěch druhých: „Bódhisattvové se spoléhají na dokonalost moudrosti a spočívají v ni; v jejich mysli nejsou překážky ani strach. Díky naprostému překročení jakékoliv zvrácenosti dosahují konečné nirvány. Také všichni buddhové, kteří dokonale spočívají ve třech časech, se spoléhali na dokonalost moudrosti a stali se očividnými a úplnými buddhy ve stavu nepřekonatelného, úplného a dokonalého osvícení.“

V jiné sútře je zaznamenáno proroctví Buddhy Šákjamuniho, že si jeho milovaný syn srdce Avalókitéšvara v budoucnosti podrobí barbarské obyvatele Tibetu a povede je stezkou k osvícení. Obecně můžeme říct, že mandala či energetické pole buddhy nebo aspektu buddhovské moudrosti vyzařuje z jeho absolutní semenné slabiky a mantry. Proto je zvuková vibrace ztělesňující určitého buddhu neoddělitelná od kvality energie a moudrosti tohoto aspektu i od jeho aktivity. Tak je tomu i v případě Čenrezigovy mantry OM MANI PEME HUNG , která je obvykle označována jako „Šest slabik".