Wangčhug Dordže (1556-1603) se narodil v oblasti Treshod ve východním Tibetu. Vypráví se, že i on se po narození posadil a prohlásil: „Já jsem Karmapa!“ V sousedství to vyvolalo velký rozruch a zpráva se donesla až ke Kjamovi Nangsovi Čhokjongovi Tašimu, žákovi Mikjö Dordžeho, kterému jeho mistr řekl, že jeho příští inkarnaci ještě jednou poslouží.

Čhokjong Taši se proto jel na dítě podívat a vzal je do Kláštera Kjamo Lhundrub Tse. Nakonec se tomto neobyčejném dítěti doslechli i Šamar Könčhog Jenlag a Situ Čhökji Gočha, kteří potvrdili, že se skutečně jedná o Karmapu. Šamar Rinpočhe jej pak ve věku šesti let oficiálně uvedl na trůn.

Karmapa také obdržel útočiště, sliby bódhisattvy a zmocnění Amitájuse a mnohé další odkazy k textům a další učení. Šamarpa pokračoval ve výuce mladého Karmapy, předal mu odkazy k textům Tripitaky a některým textům školy Kagjü. Během cesty z Khamu do centrálního Tibetu absolvoval Karmapa kompletní výcvik a obdržel celý odkaz linie Kagjü.

Poté, co se Karmapa usadil ve svém hlavním sídle v Tsurphu v centrálním Tibetu, trávil mnoho času na intenzivních meditačních ústraních a psal důležité texty o praxi Mahámudry, které se používají dodnes. Při učení kladl důraz na text 8. Karmapy. Založil retreatové centrum na místě, kde meditoval 3. Karmapa. Pozvání do Číny odmítl, ale králi Hortovi z Vnějšího Mongolska vyhověl.

Cestoval široko daleko, po celém Tibetu, často působil jako arbitr v místních sporech a zasazoval se o zlepšení životních podmínek lidu. Byl proto považován nejen za velkého duchovního učitele, ale také za světského vůdce Tibetu. Mezi jeho hlavními žáky byli Taranátha, Situ Čökji Gjalcchen, Pawo Cuglag Gjatsho a 6. inkarnace Šamarpy Čhökji Wangčhuga, kterého Wangčhug Dordže rozpoznal a ustanovil příštím držitelem linie.