Karmapa Düdul Dordže se narodil v jižním Tibetu, v místě zvaném Chawa Drongsar. Rozpoznal jej Kathog Tsewang Norbu a Situ Čhökji Džungne a ve věku pěti let ho již vzali do Tsurphu.

V té době sektářská politika dále sílila a tehdejší tibetský panovník, 7. dalajláma Kalzang Gyatso, se svým ministerským předsedou Sonamem Topgyalem, zavedli pravidlo, že všichni vládní úředníci musí být ze školy Gelug. Od této chvíle proto bylo nutné, aby inkarnaci Karmapy schválil dalajláma.

Nakonec však byli jak 13. Karmapa, tak 9. Šamarpa Geway Džungne uvedeni na trůn. Ve věku čtrnácti let vysvětil Situ Rinpočhe v Tsurphu 13. Karmapu do stavu novice. Karmapa pak obdržel kompletní nauky od Situ Čökji Džungneho a 6. Kjabgöna Drukčhena (Kagjü Trinlay Šingty).

Dále obdržel učení školy Ňingma od Rigdzina Tsewanga Norbua. O Düdulovi Dordžem se vypráví, že to byl učenec i „bláznivý jogín“ v jedné osobě a že byl ztělesněním soucitné spontaneity probuzené energie. Proslul také svou láskou ke zvířatům. Každý den prý trávil spoustu času nejen s lidskými žáky, ale i mnoha dalšími stvořeními, která se kolem něj shromažďovala. Ve Lhase odvrátil záplavy z rozvodněné řeky Tsangpo, když přivolal požehnání Avalókitéšvary a Buddhy Šákjamuniho.

Šamarpa žil pouze osm let, což způsobilo další kontroverzi. Karmapa Düdul Dordže spolu se Situ Čhökji Džungnem následně opět za pomoci Katoga Rigdzina Tsewanga Norbua rozpoznali Šamarpovu inkarnaci v mladším bratrovi 4. pančenlámy Paldena Ješeho.

7. Gjaltsab Rinpočhe (1699-1765) však měl již jako inkarnaci Šamarpy oficiálně uznaného syna bohaté rodiny Ger Namsayling, kterého schválili i Šamarpovi mniši z kláštera Yangpachen, Šamarpova hlavního sídla v Tibetu. Spor se nakonec dostal až k soudu, kde bylo rozhodnuto, že to byl Karmapa, kdo našel pravou inkarnaci – Šamarpu Mipama Čhodruba Gyamtsa, který se stal hlavním žákem Karmapy Düdula Dordžeho i Situ Čhökji Džungneho a také příštím držitelem linie.